herpesvirus
11.05.2008
Herpesvirové onemocnění psů je poměrně málo
známé virové onemocnění převážně štěňat a mladých psů. Virus nejčastěji
napadá respiratorní a genitální aparát. Typická je pro toto onemocnění
dlouhodobá, často celoživotní infekce.
U mladých štěňat může herpesvirus vyvolat mírné respiratorní onemocnění, u starších zvířat probíhá infekce obvykle subklinicky. Uterinní infekce a infekce narozených štěňat může vyústit v celkové onemocnění s vysokou mortalitou. Virus je nebezpečný zejména u podchlazených štěňat a u štěňat s nefunkčním imunitním systémem. U dospělých zvířat může herpesvirus vyvolávat onemocnění genitálního traktu, někdy bývá příčinou neplodnost, potratů a předčasných porodů.
Dlouho se předpokládalo, že je tento virus v populaci poměrně málo rozšířen. Představuje ale poměrně velké riziko v místech, kde je chováno větší množství psů pohromadě, především v chovných stanicích. S rozvojem citlivějších diagnostických metod ale stoupá počet záchytů; v Holandsku byl zjištěn výskyt protilátek proti herpesviru u 40% psů, v Anglii se pohybují nálezy mezi 76-88%.
Postnatální infekce štěňat mladších než 3 týdny obvykle vyústí v celkové onemocnění s vážnými následky a často se smrtelným koncem. Charakteristickým nálezem při pitvě jsou nekrózy v plicích, játrech a v ledvinách, akutní hemorhagická splenitis, ložiskovitý hnisavý zánět mozku a záněty nervů.
U štěňat nakažených mezi třemi a pěti týdny stáří se herpesvirová infekce většinou projeví mírným zánětem dýchacího aparátu, které ale může být komplikováno jinou infekcí nebo imunosupresí. Infikovaná štěňata jsou apatická, přestávají sát a mají nižší tělesnou teplotu. Rýma, tečkovité krevní výlevy na sliznicích a puchýřky na sliznicích tváří, vulvy nebo předkožky jsou další doprovodné příznaky tohoto onemocnění. U starších zvířat je onemocnění spojeno s puchýřky a erozemi na sliznicích pohlavního aparátu.
Oční forma
Těžké oční záněty s následnou retinální dysplasií a souvisejícími očními abnormalitami bývá nejčastěji pozorováno v narozených štěňat infikovaných herpesvirem. Histologický nález spočívá v depigmentaci a vakuolizaci pigmentovaného epitelu sítnice a následně v hypertrofii, tvorbě záhybů naopak v atrofii. U některých štěňat bývají v zánětlivě změněné sítnici zjištěny intranukleární inkluze. U těžkých zánětů bývá zjištěn zánět rohovky, katarakta a srůsty v přední komoře oční. Aplikace kortikoidů může být i u starších psů vyvolat klinické projevy onemocnění.
Infekce březích fen
Herpesvirus vyvolává u fen záněty vagíny. Virus může přecházet přes placentu do plodů, výsledkem je odúmrť plodů, jejich rezorbce, aborty, předčasné potraty a narození slabých, životaschopných štěňat.
Diagnostika
U novorozených štěňat můžeme prokázat trombocytopenii (nedostatek krevních destiček) a vzestup aktivity ALT s krví. Rozhodující je ale patoanatomické a histologické vyšetření. V krvi je možno po prodělání infekce zjistit přítomnost protilátek. Po detekci se používá buď ELISA nebo PCR. PCR je možno použít v při průkazu viru v tkáňových řezech.
Léčba
U malých štěňat probíhá onemocnění velice rychle a účinná terapie není známa. Zvýšení teploty může snížit mortalitu.
zdroj: www.spicove.cz